Dobro vs Zlo
Moje básničkové období začalo nejspíš díky potlačeným emocím, které chtě nechtě musely nějakým způsobem ven. Nehledejte v tom pravidla, byly to jen myšlenky.
Jsem zrozena z krve,
vášně,
nedáváš mi spát.
Jak hrozba nade mnou
se tyčíš.
Snažíš se mě umlčet?
Však marně.
Já nechávám se vést
svým srdcem,
nikoli tebou.
Tvá moc už není.
Zemřela v okamžiku,
kdy jsem řekla ne
a vydala se po vlastní
cestě.
Ptáš se proč?
Temný stín ti obličej
hyzdí,
oči zbarvily se
doruda.
Zhouba či touha po
nenávisti
tě smetla.
Jak chceš.
Však dobře zvaž své
činy
poháněné temnotou a
strachem.
Padl jsi, avšak ne na
zem,
nýbrž dolů, pořád níž,
dokud jsi nezahlédl
úplné dno.
Vyslala jsem k tobě
anděla ve formě své dlaně,
která tě chtěla
uchopit a zvednout.
Neuspěla jsem. A ty?
Ty jsi zůstal…
Komentáře
Okomentovat