Naděje

 Hm. Tohle dílko je dost specifické. Jedná se oficiálně o mou první, opravdu optimistickou básničku :-D. Jak nevídané! Mám ji ráda. Naději potřebujeme všichni.

Kde je? Kam zmizela?

Paradox ji sežvýkal,

ztratila se kdesi v dáli.

Nebo radši utekla?

Držet za ruku ji máš!

Hýčkat,

hladit po vlasech.

Zatímco jen nadáváš,

nevidíš ta znamení,

jako sladká mámení.

Ty stopy, co ti nechala.

Že nezmizela,

neumřela.

Kráčí si svým vlastním světem,

ta ohnivá dáma,

v jednu chvíli je tu s tebou,

pak rozdává radost dětem,

je to velká Neznámá.

Když ostnatý drát tě škrtí,

temnota tě zaplaví,

Neznámá pak objeví se

se svou silou jestřábí.