Paradox
Hodně poetická, pozitivní básnička. Takový tak trochu zakonzervovaný, stoický klid.
S prázdnými dlaněmi
dívám se k nebi
na mraky vířící
a duše se smějící
nad paradoxem života,
nad pevnými ledy
v našich srdcích,
která bijí
jak bláznivý akrobat,
co skáče a tančí
uprostřed zimy
na samotě u lesa
bez taháků,
bez diváků,
jen za zpěvu ořešáků.
Komentáře
Okomentovat