Smyčka

 Když někdy až moc přemýšlíte, vznikne tohle. Komentář asi netřeba.

Za těmi smyčkami

skrývá se něco zlého.

Slova ukrytá,

okna rozbitá,

očekávání,

kdo musíš být,

hezká, chytrá, zábavná.

A ty se vztekáš,

křičíš,

kopeš kolem sebe

pod maskou ticha

a pokory.

Nevíš si rady,

nevíš, jak zasklít okna,

jak spravit vše,

co kdysi jsi rozbila.

A tak se v nich motáš,

chceš ven, zároveň se bráníš.

Trvá to dlouho,

snad celé roky,

nakonec se ztratíš,

staneš se jednou z nich,

jednou ze smyček,

kruh se uzavírá.