SS: Prolog

 

    Před několika tisíci lety bylo stvořeno safírové srdce - magický předmět, který sliboval velkou moc a ochranu. Bylo stvořeno elfy jako dar, aby byl zpečetěn mír mezi touto vznešenou rasou a lidmi. Safírové srdce bylo rozděleno na pět částí. Jeden díl pro jedno království, tudíž všech pět králosvství si bylo rovno.
    Jenže moc safírového srdce je lákavá. Salf, král pátého království, si dal za cíl spojit všechny díly opět dohromady a stát se neporazitelným. V zemi Agäsia to začalo vřít a Salfovi se postupně podařilo sehnat další tři díly safírového srdce. Ale kam se poděla poslední část? Kam zmizel král druhého království?
    Salfa svírají obavy a netrpělivě pobízí své přívržence, aby nalezli pátý díl. Svou sílu čerpá nejen z dílů safírového srdce, ale taky ze své vlastní moci - je totiž král, kterému koluje v žilách krev Zelených - zvláštní rasy, která vznikla křížením lidí a elfů. Jenže ze Salfa se teď stal zrádce a na pomoc své rasy se spolehnout nemůže.
Podaří se mu najít poslední kousek safírového srdce a podmanit si celou říši?

 

KAM ZMIZEL?

    Král pátého království netrpělivě očekával své přívržence, kterým jednoduše říkal Černí. Byli to muži v černých pláštích, nelítostní zabijáci. Už šestý měsíc pátrali po posledním kousku safírového srdce.
Salf hlasitě zaklel a automaticky sáhl na čtyři modré střípky, které měl zavěšené na krku.
    Trvá to moc dlouho, pomyslel si. Bylo to dávno, co se rozhodl, že safírové srdce získá. První krok udělal před deseti lety, když se rozhodl, že navštíví Fiera, krále čtvrtého království. Ten večer se dobře bavili, alespoň to tak vypadalo. Ale pak si všiml safírového střípku, který se muži houpal na krku. V tu chvíli věděl, že ho musí mít. Že musí mít celé safírové srdce.
    Ještě ten večer krále Fiera nenápadně otrávil a ochranu čtvrtého království ukradl. Samozřejmě se celá záležitost vyšetřovala, ale Salf si často hrál s lidskou myslí. A když už měl safírové kousky dva, šlo to velice hladce.
    Postupně začal verbovat vojáky, Černé, až vytvořil poměrně velkou armádu. Třetí a první království také svrhl, i když to nebylo snadné. Teď už mu jen zbývalo zabít krále Worga. Salf doufal, že Černí byli úspěšní.
    "Můj pane, už jsou tady," přerušil Salfovovy úvahy úředník Jones. I když svého pána uctíval, bylo vidět, že je v jeho přítomnosti značně nesvůj. Ze Salfa šel strach. A v případě, když někdo nesl špatné zprávy, to platilo dvojnásob.
"Ať vstoupí," řekl chladným hlasem král. Černí byli pryč už šest měsíců. Doufal, že mu nesou dobré zprávy. Vlastně si byl téměř jistý, že Worg zemřel. Vždyť s tak velkou mocí, jakou Salf měl, Worg neměl téměř žádnou šanci. Vlastně žádnou šanci, pomyslel si se značným uspokojením.
    Do místnosti vstoupili tři muži. Tváře jim zakrývaly černé kápě a na opasku měli zavěšenou pochvu s mečem. Všem se na ramenou vyjímal okrouhlý štít, na kterém byly dva černé, zkřížené meče.
    "Jaké zprávy mi nesete?" zeptal se Salf a pozorně se zadíval na své přívržence chladnýma zelenýma očima. Z jejich reakcí neměl radost. Všiml si, že se všichni krčí jako ustrašení psi. V Salfovi začal narůstat vztek, když mu došlo, že tihle muži neuspěli.
"Můj pane, hrad je prázdný. Po Worgovi se slehla zem," řekl ten nejstatečnější.
Salf nevěřícně vytřeštil oči. "To není možné! Je to jen jeden muž, nemůže být tak těžké ho zabít! Vždyť už nemá žádné žijící příbuzné, tak kam mohl jít?!"
"Můj pane, všichni vesničané říkají, že prostě zmizel. Někteří tvrdí, že jsou v tom čáry, ale většina si myslí, že prostě zemřel. Jinou odpověď jsme z nich nedostali, nepomohlo ani mučení."
"Ne, on není mrtvý! Worg žije, jsem o tom přesvědčen," řekl s odporem Salf. Byl si svým úspěchem tak jistý! Vždyť všechno šlo podle plánu... Navíc to ani nebyl žádný pořádný král. Vždyť mu ještě teklo mléko po bradě. S takovým mladíčkem by si měl umět poradit.
"Pane, my…"
"Všichni tři budete popraveni! Stráže, odveďte je!" prohlásil bez sebemenší lítosti. Ignoroval škemrání a křik, který se rozléhal po hradě. Musel vymyslet nový plán. Kam k čertu Worg zmizel?

Kapitola 1.